ASCII TOP

Carl Gustav Jung. Člověk a duše.

1. vyd. Praha: Academia, 1995. 277 s. ISBN 80-200-0543-9.

Svet je takovy, jako byl vzdycky, ale nase vedomi prodelava zvlastni zmeny.

Stale jeste jsme si skoro jisti, ze vime, co si druzi lide mysli nebo jaaky je jejich pravy charakter.

Od te doby, co spadly hvezdy z nebe a nase nejvyssi symboly vybledly, vladne nevedomi tajemny a skryty zivot. Proto dnes mame psychologii a proto mluvime o nevedomi. To vsechno by bylo a ve skutecnosti take je zcela nadbytecne v dobe a v kulturni formaci, ktera ma symboly.

Racionalismus se chova k poveram komplementarne. Podle psychologickeho pravidla stin sili spolu se svetlem, tzn. cim racionalisticteji si vedomi pocina, tim vic oziva strasidelny svet nevedomi.

Pokus o zjistovani nevedomeho stavu se setkava s podobnou tezkosti jako atomova fyzika: aktem pozorovani se meni pozorovany objekt.

[nevim, ale prijde me to dulezity] Kazdy kulturni pokrok je psychologicky vzato rozsirenim vedomi, uvedomovanim, ktere se nemuze uskutecnik jinak, nez skrze rozlisovani. Pokrok proto vzdy zacina individuaci, to znamena tim, ze jednotlivec, vedom si sveho osamoceni, razi novou, dosud neproslapanou cestu. K tomu se musi – zcela bez ohledu na vsechny autority a tradice – nejrive rozpomenoutna svou skutecnou podstatu a uvedomit si vlastni odlisnost. Pokud se mu podari sve rozsirene uvedomeni kolektivne uplatnit, podnecuje skrze napeti protikladu kulturu zpusobem, ktery je treba k dalsimu pokroku.

Tam, kde se jedna o problemy, instinktivne se zdrahame projit temnotami a nejastnostmi. Prejeme si slyset jednoznacne vysledky a uplne pritom zapominame, za tyto vysledky mohou existovat jen tehdy, kdyz jsme temnotou prosli. Abychom vsak dokazali temnotu porazit, musime vyuzit vsech moznosti osviceni, ktere nase vedomi ma.

To, co rodi duse, jsou psychologicky vzato obrazy, o nichz obecna racionalni domnenka predpoklada, ze jsou bezcenne. Takove obrazy jsou skutecne bez hodnoty v tom smyslu, ze se v objektivnim svete nedaji s bezprostrednim uspechem zuzitkovat. Nejblizsi moznost pouziti je v umeni, pokud ma clovek schopnost se umelecky vyjadrovat, druha moznost je filozoficka spekulace, treti je kvazi nabozenska, ktera vede ke kacirstvi a k zakladani sekt, ctvrta je pouzit sil, ktere v techto obrazech jsou, k vystrednostem vseho druhu.

ASCII BOTTOM