ASCII TOP

Christina Grof. Žízeň po celistvosti.

1. vyd. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 1998. 259 s. ISBN 80-86183-06-8.

Pro mnohe z nas je zmena pojeti sebe sama a pochopeni oblasti, ktere existuji okolo nas i v nas, desiva. Neprobadana uzemi skutecne nahaneji strach, a tak si vytvarime omezeny a casto zkostnately nahled na svet a branime ho za kazdou cenu.

Dokazete si predstavit, jak by se zmenil zivot jedincu i skupin, kdybychom jeden ke druhemu pristupovali jako k “zivoucim pokladum”, jako k “chodicim hvezdam”, jako k stelesneni nebes? Co kdybychom svym detem, partnerum a pratelum pri kazdem osloveni projevili uctu tim, ze zopakujeme jejich jmena jako individualni symboly, ktere nam pripominaji jejich duchovni koreny? Tento postoj muze byt nasi soucasne kazdodeni realite vzdaleny, ale je inspirujicim prikladem toho, ze je to mozne.

G.B.Shaw ve hre Clovek a Nadclovek napsal: “Jsou dve zivotni tragedie. Jednou je ztrata toho, po cem srdce touzi. Druhou je to ziskat.”

Abraham a Santa Clara, augustiansky mnich ze sedmnacteho stoleti napsal: “Clovek, ktery zemre driv, nez zemre, nezemre, kdyz zemre.”

Nabozenstvi je pro ty, kdo nechteji do pekla, a duchovno pro ty, kdo v pekle byli a nechteji uz zpatky.

Rysy duchovni zralosti: Laska a soucit. Poctivost a uprimnost. Fyzicka, citova, dusevni a duchovni cistota. Zodpovednost a kazen. Vyrovnanost. Osobni svoboda. Tolerance a trpelivost. Vira, duvera a vnitrni pocit bezpeci. Moudrost a pochopeni. Vdecnost, pokora a ochota. Nadeje, stesti, radost a humor. Zakladni spojeni se zemi a vsednim zivotem. Umet zit pro tento okamzik. Mysticke vnimani sveta.

Strategie lecby: Jednotlive rysy, ktere jsme si vyjmenovali, predstavuji pouze nektere z beznych, ale zasadnich charakteristik, jichz muzeme dosahnout pomoci duchovni premeny a uzdravovani. Konkretni duchovni a nabozenska interpretace obcas nektere z nich zduraznuje. Dulezite je si zapamatovat, ze i kdyz vsichni mame tyto kvality v sobe jako moznosti, muzeme byt sami sobe prekazkou, snazime-li se je prilis uporne vynutit nebo jich dosahnout. Pokud si vytvorime komplexni strategii vnitrniho rustu a uzdravovani, a pokud na sobe budeme s pordporou druhych pracovat, potom automaticky objevime tyto rysy a zaclenime je do sveho zivota.

Bill Wilson napsal: “Hluboko uvnitr kazdeho muze, zeny i ditete je elementarni predstava Boha. Muze byt skryta strastmi, pychou, uctivanim jinych veci, ale v te ci one podobe tam je.”

V tradicni zapadni medicine chodi nemocni lide k lekari. Jsou osetreni a zaplati poplatek. Ve starem cinskem lekarstvi platil pacient lekari, dokud byl zdravy. Kdyz nekdo onemocnel, lekar musel zaplatit pacientovi.

Svami Muktanada, soucasny mistr tradice siddha jogy, vypravel kdysi pribeh o ubohem muzi, ktery jednoho prekrasneho dne prisel od nebeske zahrady a usedl pod strom splnenych prani. Tento zazracny strom splnil prani kazdemu, kdo pod nim sedel. (“Avsak bez ohledu na to, kam jdeme, nase mysl jde s nami. Nikdy ji nemuzeme opustit a ona nikdy neopousti nas,” dodal Muktananda.)

Jak muz sedel v te libezne zahrade, zacal premyslet. “Libilo by se mi tu mnohem vic, kdybych mel u sebe idealni zenu.” Zniceho nic pred nim stanula idealni zena. Zazracny strom mu splnil jeho prani. Muz byl v tom okamziku potesen, ale jak jeho nova spolecnice usedla vedle nej, pomyslel si: “Tohle je nade vsechno, ale presto by bylo jeste lepsi, kdybych mel prepychove zarizeny dum.” Okamzite se pred nim objevil prekrasny dum se vsim, co muz a zena potrebovali.

Tak to slo dal, dokud si muz nepral a nedostal sbor sluzebnych, ktere pro nej i zenu varili lahodna jidla a predkladaly je na majestatni stul. Kdyz se chtel muz zakousnout do prvniho sousta, pomyslel na dalsi vec. (“Takova je povaha mysli,” rekl Muktannda, “neustale pochybuje.”)

“Co se to tady deje? Jen jsem pomyslel na zenu, uz to byla. Pomyslel jsem na dum s nabytkem a objevil se. Pomyslel jsem na sluzebne a zatouzil po jidle, a ted tu sedim a vsechno je okolo. To musi byt dilo dablovo!” V tom okamziku se pred nim zjevil sam dabel se siroce rozevrenymi usty. “Beda! On me sni!,” zakricel muz a dabel ho sezral.

Tento pribeh ukazuje ohromnou moc mysli nad nasimi zazitky. Neustale pouzivame svou mysl, abychom se vymluvili z prijemnych ci pozitivnich zazitku nebo cinnosti. Kolikrat jsme jiz byli v idealni situaci, a byli znovu polapeni svymi myslenkami? Dejme tomu, ze je prekrasne nedelni odpoledne a my se prochazime s dobrym pritelem v parku, nebo prave nastali dlouho ocekavane prazdniny. A v dokonalem prostredi ve spolecnosti skvelych lidi zacne nase mysl pracovat. Nahle si uvedomime, ze premyslime o nedokoncenem projektu v zamestani, mame vycitky, ze bychom meli delat neco jineho, nebo si vymyslime, jak nas clovek, s nimz prave jsme, tajne nenavidi a chysta se nas opustit. Pokud jsme byli na vrcholu stesti, kdyz den zacal, nase nalada horkne a my jsme nakonec zcela nechopni si vychutnat pritomny okamzik.

Spiritualita nema nic spolecneho se slepou virou, doktrinou nebo presvedcenim. Kdyz reporter z casopisu Times delal rozhovor s C.G.Jungem na sklonku jeho zivota, zeptal se tohoto moudreho psychyatra, zda veri v Boha. Jung odpovedel: “Nemohu rici, ze verim. Ja vim! Mel jsem zazitek, kdy jsem byl uchopen necim, co je silnejsi nez ja, necim, co lide nazyvaji Bohem.”

Jack Kornfield rika: “Je lepsi stat se Buddhou, nez stat se buddhistou.”

ASCII BOTTOM