ASCII TOP

Eve Ensler. Vagina Monology.

Praha: Pragma, 2002. 190 s. ISBN 80-7205-900-9.

Když jsem se vrátila do New Yorku, byla jsem hluboce rozhořčená. Nemohla jsem pochopit, jak je možné, že v roce 1993 bylo uprostřed Evropy znásilněno 20 až 70 tisíc žen v rámci systematické válečné taktiky, a nikdo proti tomu nic neudělal. Vůbec jsem to nechápala. Jedna přítelkyně se mě zeptala, co mě tak překvapuje. Pak mi řekla, že ve Spojených státech je každý rok znásilněno 500 tisíc žen, a to nejsme ve válce.

(s. 60)

Osmdesáti až sto milionům žen a dívek byly zmrzačeny genitálie. V zemích, kde se tyto metody dodnes praktikují, prevážně v afrických zemích, mohou dva miliony dívek ročně očekávat nůž – nebo žiletku či skleněný střep. Bude jim odstraněn klitoris, částečně nebo úplně sešity pysky.

(s. 69)

Jsou různé druhy sténání: například sténání klitorisu (tichý zvuk v ústech), vaginální sténání (hluboký hrdelní zvuk) nebo kombinované sténání vaginy a klitorisu. Existuje také předběžné sténání (jakýsi náznak zvuku), počáteční sténání (krouživý zvuk), elegantní sténání (blazeovaný smích), rafinované sténání (zvuk rocku), katolické sténání (žádný zvuk), částečně náboženské sténání (zvuk muslimské modlitby), sténání na vrcholu hory (jódlování), dětské sténání (žvatlavý zvuk), psí sténání (jakési lapání po dechu), jižanské sténání (jižanská pžízvuk – „ja!“ „ja!“), nepotlačované militantní bisexuální sténání (hluboký, agresivní zvuk), sténání kulometu, bolestné sténání zenbuddhisty (hladový zvuk), sténání primadony (vysoký operetní tón), orgasmické sténání, které vám zkroutí prsty na nohou, a nakonec překvapené sténání trojnásobného orgasmu.

(s. 114)

…hodně lidí má z nějakého důvodu problémy se slovem _vagina_…

(s. 133)

Během roku, kdy jsme představení (Vagina Monologů) připravovaly, jsem se často ptala sama sebe, proč se tak angažuji v hnutí za odstranění násilí proti ženám. Koneckonců já sama jsem nikdy nebyla obětí násilí. Přesto jsem po návratu z více než celodenního zaměstnání, trávila tři hodiny denně psaním dopisů a odpovídáním na e-mail a mnoha dalšími věcmi. Byla jsem pořád unavená, ale nikdy předtím jsem nebyla štastnější a inspirovanější.

(s. 134)

Poprvé za rok jsem slyšela své spolupracovnice vyprávět o násilí v jejich vlastním životě. Jejich příběhy mě ohromily. Tyto ženy byly tak oddané přípravě představení, že se po celý rok schůzování a porad ani jednou nezmínily o svých osobních záležitostech. Když se konečně rozhovořily, vyprávěly tak strašlivé věci, že bych jim nikdy nevěřila, kdybych je neslyšela na vlastní uši.

(s. 135)

Přítelkyně, která mi řekla, že nechápe, proč hrajeme Vagina Monology a proč o „těch věcech“ pořád mluvíme, se přišla na představení podívat a následujícího dne mi řekla, že to změnilo její život.

(s. 162)

Každá dívka, která ve hře účinkovala, říkala: „Tohle je ta nejdůležitější událost, jaké jsem se kdy účastnila.“ nebo „Díky tomu jsem dnes úplně jiná žena.“

(s. 173)

Už dva dny pláču nad dopisy a třesou se mi kolena, když si uvědomím tu léčivou sílu, kterou V-Day rozšířil po celém světě.

(s. 174)

V-Day se zrodil v roce 1998 jako přirozený důsledek Vagina Monologů. Kdy Eve Enslerová předváděla svou hru v malých městech po celém světě, stovky žen jí vyprávěly své příběhy o sexuálním zneužívání, incestu, rodinném násilí a genitálním mrzačení. Bylo jasné, že je nutné udělat něco radikálního. Skupina žen v New Yorku se přidala k Eve a společně založily V-Day… katalyzátor, hnutí, divadlo, jehož cílem je ukončení násilí.

(s. 179)

Ženy se svěřili Eve Ensler se svými nejintimnějšími zážitky, počínaje sexem a konče porody. Myslím, že se čtenáři, muži i ženy, budou cítit po přečtení těchto stránek svobodnější. (Gloria Steinem)

ASCII BOTTOM