ASCII TOP

Joseph Campbell. Mýty.

Praha: Pragma, 1998. 293 s. ISBN 80-7205-491-0.

Jak podotýkali Nietzsche i Ibsen, náš život se potřebuje opírat o iluze.

Čemu by měl být oddán svědomitý učitel, který dbá na morální i intelektuální rozvoj svých žáků – starým mýtům, které dávají civilizaci jistotu, nebo vědeckým tvrzením zakládajícím se na faktech? Je zde nějaká rovnováha, nebo jen rozpory? Opravdu neexistuje poznání, které by překonalo rozdíl mezi iluzí a skutečností a přineslo nový smysl do našeho života? Řekl bych, že to je nejdůležitější otázka dneška a dnešní výchovy našich dětí.

Žijeme ve zmatené době a pokud na to máme nervy, můžeme si věřit, čemu chceme – jde jen o to, ubránit se pomatení.

Poznání vlastní smrtelnosti a nutnost její transcendence je prvním důležitým impulzem mytologie.

Dnešní lidé – tedy alespoň ti, kteří žijí v moderní industriální civilizaci – považují podporu od své společnosti za samozřejmost a místo aby se pokoušeli přispět svou troškou ke společnému dílu a upevňovat integritu společnosti, orientují se egoisticky raději na své zájmy a jistoty. Jednotlivec již není členem společnosti, ale stává se účelem svého vlastního bytí.

Ano, prvním krokem k poznání nejvyššího božského symbolu tohoto podivuhodného života je pochopení jeho hrůzné podstaty. Kouzlo života spočívá v jeho krutosti. Připusťmě jednoduše, že je takový a jiný ani být nemůže. Všichni ti, kdo si myslí, že svět by mohl být lepším místem (kdyby jen byl stvořen podle nich) – bez bolesti, bez žalu, bez času, bez života, ti všichni jsou od osvícení nesmírně daleko. Nebo ti, kdo chějí nejprve napravit společnost a teprve pak se věnovat sobě – takových je mnoho a také oni jestě nenašli cestičku vedoucí k branám oázy božského klidu a míru. Každá společnost je krutá a nespravedlivá a nikdy to nebude jinak. Chcete-li být tomuto světu oporou, naučte se v něm žít. Otevřete se krásám i hrůzám života, přijímejte slzy štěstí i smutku. Jiné cesty není.

ASCII BOTTOM