ASCII TOP

Stanislav Grof. Dobrodružství sebeobjevování.

2. vyd. Praha: Perla, 2000. 303 s. ISBN 80-902156-5-3.

Znat druhe znamena byt moudry – znat sebe sama znamena byt osviceny, Ovladnou druhe lze moci, silou vule lze ovladnout sebe. -Lao-c’, Tao-te-ting XXXIII Gnotis te auton (Poznej sebe sama) -Sokrates * * *

[BPM IV] Pod vlivem freudovske psychoanalyzi se pojem ego spojuje se schopnosti cloveka vyhodnocovat skutecnost a jednat v beznem zivote odpovidajicim zpusobem. Ti, kteri sdileji toto omezene hledisko, sleduji perspektivu smrti ega s hruzou. Ale to, co vlastne v tomto procesu zanika, je v zasade paranoidni pristup ke svetu odrazejici negativni zazitky cloveka ziskane behem narozeni a pozdejsiho zivota. Patri sem pocit celkove nedostatecnosti, potreba byt pripraven na vsechna mozna nebezpeci, nutkani zvladat a ovladat, neustala snaha dokazovat neco sobe i druhym a podobne prvky problematicke hodnoty. Pokud je smrt ega prozita ve sve konecne a uplne forme, znamena konec filozofickeho ztotozneni s tim, co Alan Watts nazyval “ego zapouzdrene v pokozce” (skin encapsulated ego). Pokud je zazitek spravne vnitrne prijat a zpracovan (integrovan), jeho vysledkem je nejen narust schopnosti tesit se ze zivota, ale take lepsi fungovani ve svete. * * *

Stejne jako zirafa a ptakopisk s kachnim zobakem jsou i tvorove obyvajici vzdalene rise mysli nesmirne podivni. Presto vsak existuji, jsou faktickym predmetem pozorovani a jako takovi nemohou byt ignorovani nikym, kdo se uprimne snazi porozumet svetu, ve kterem zije. -Aldous Huxley, Nebe a peklo * * *

filozofie vecnosti/huxley TRANSPERSONALNI ZAZITKY Zazitkove rozsireni vedomi v ramci bezne skutecnosti a casoprostoru. 1) Prekroceni hranic prostoru a) Zazitky dualni jednoty b) Ztotozneni s jinymi osobami c) Skupinove ztotozeni a skupinove vedomi d) Ztotozneni se zviraty e) Ztotozneni s roztlinami a vegetacnimi prosecy f) Sjednoceni se zivotem a veskerym tvorstvem g) Zazitky nezive hmoty a anorganickych procesu h) Planetarni vedomi ch) Mimozemske zazitky i) Ztotozneni s celym fyzikalnim vesmirem j) Mimosmyslove vnimani prekracujici hranice prostoru 2. Prekroceni hranic lineraniho casu a) Zazitky z obdobi zarodku a plodu b) Zazitky ze zivota predku c) Rasove a kolektivni zazitky d) Zazitky z minulych inkarnaci e) Zazitky z vyvoje stromu zivota f) Zazitky z vyvoje planety g) Zazitky vzniku a pocatku vesmiru h) Mimosmyslove vnimani prekracujici hranice casu 3. Pohled do vlastniho tela a zuzeni vedomi Zazitkove prekroceni hranic bezne skutecnosti a casoprostoru a) Spiritisticke a medijni zazitky b) Energeticke jevy souvisejici s jemnohmotnym telem c) Zazitky zvirecich duchu d) Setkani s duchovnimi vudci a nadlidskymi bytostmi e) Navstevy jinych svetu a setkani s jejich obyvateli f) Zazitky mytologickych a pohadkovych scen g) Zazitky laskyplnych a zlomyslnych bozstev h) Zazitky univerzalnich archetipu ch) Intuitivni chapani univerzalnich symbolu i) Tvurci inspirace a prometheovsky impuls j) Zazitek Stvoritele a vhledy do tvurciho procesu kosmu k) Zazitky Kosmickeho vedomi l) Suprakosmicka a metakosmicka Praznota Transpersonalni zazitky psychoidni povahy 1. Synchronicitni spojeni mezi vedomim a hmotou 2. Spontani psychoidni jevy a) Mimoradne telesne vykony b) Spiritisticke jevy a fyzikalni mediumita c) Opakovana spontani psychokineze – poltergeist d) Neidentifikovane letajici predmety – UFO 3. Zamerna psychokineze a) Obradni magie b) Lecitelstvi a carodejnictvi c) Mimoradne schopnosti – siddhi d) Laboratorni psychokineze * * *

ad[1g)Zazitky nezive hmoty a anorganickych procesu] Zda se, ze kazdy preces ve vesmiru, ktery clovek muze objektivne pozorovat v beznem stavu vedomi, ma take odpovidajici subjektivni zazitkovy protejsek v holotropnim stavu. * * *

The Visionary Experience (Vizionarsky zazitek) – A. Huxley “Proc jsou drahe kameny tak drahe?” (A.H. 1983) Podle neho mimoradna hodnota, kterou prisuzujem drahym kamenum a kovum, vypliva ze skutecnosti, ze nam slouzi jako nahrazka mystickeho zazitku. Pro nase bezne vedomi predstavuji nejtesnejsi priblizeni k urcitym prozitkovim rysum vizionarskeho stavu. * * *

Gregory Bateson, ktery ve svem dile vytvoril brilantni syntezu pohledu kybernetiky, obecne teorie systemu, teorie evoluce, antropologie a psychologie (Bateson 1979), dospel k nazoru, ze je nejen zcela zakonite, ale i logicky nevyhnutelne predpokladat existenci dusevnich procesu na urovnich dostatecne slozitych prirodnich jevu – bunek, organu, tkani, organismu, zvirecich i lidskych skupin, ekosystemu a dokonce i Zeme a vesmiru jako celku. Timto nazorem veda potvrdila stary pojem deus sive natura, cili existenci imanentniho bozstvi, jak ji formuloval Spinoza. * * *

Kovy a mineralni latky utvarejici planetu byli mymi kostmi, mou kostrou. Biosfera rostlinny zivot, zvirata a lide – byla mym svalstvem. Pocitovala jsem kolobeh vody z oceanu do mraku a odtud do potucku a rek zpatky do more. Vodni system byl mym krevnim obehem a meteorologicke projevy – vyparovani, vzdusne proudy, deste a snih – zajistovali obeh krve, dopravu zivin a vyplavovani necistot. Komunikace mezi rostlinami, zviraty a lidmi, vcetne moderni techniky – tisku, telefonu, radia, televize a pocitacove site – byla mou nervovou soustavou, mym mozkem. Citila jsem na svem tele rany, ktere mi zasahovaly tezebni stroje, urbanizace, jedovaty a radioaktivni odpad, znecisteny vzduch a voda. Nejpodivnejsi byla ta cast sezeni, ve ktere jsem si uvedomovala obrady primitivnich narodu a pocitovala je jako lecive a naprosto nezbytne pro svou existenci. Ted, kdyz jsem se vratila k beznemu rozumovemu mysleni, zda se mi to trochu divne a nenormalni, ale behem zazitku bylo naprosto presvedcive, ze pro Zemi je dulezite, aby byly provadeny ritualy. * * *

Odmitani mimoradnych charakteristik techto zazitku a s nimi spojenych teoretickych problemu jen proto, ze jsou v rozporu se soucasnymi paradigmaty, rozhodne neni nejlepsim prikladem vedeckeho pristupu. Musime prijimat svet takovy, jaky je, a nikoli mu vnucovat sva presvedceni a predstavy. Nase teorie se musi zabyvat fakty v jejich celistvosti, nejen pohodlnym vyberem toho, co se hodi do naseho svetoveho nazoru a odpovidanasemu presvedceni. * * *

Ackoliv se s pojmem kundalini v jeho nejpropracovanejsi podobe setkavame v Indii, vyznamne paralely existuji v mnoha kulturach a u mnoha nabozenskych skupin – v taoismu, korejskem zen-budhismu, tibetske vadzrajane, sufismu, v tradici svobodnych zednaru, u Krovaku Kung v africke pousti Kalahari, u severoamerickych indianskych kmenu, zvlaste u kmene Hopi, a mnohde jinde. Velmi zajimave je, ze o podobnych jevech opakovane prinasi zpravy i krestanska mysticka tradice, zvlaste hesychasmus. Je to klasterni vycvik a zpusob zivota vychodnich krestanu, zduraznujicich to, ze modlitba ma prolnout celou lidskou bytosti – ma se dotykat duse, mysli i tela. Cile teto takzvane “Jezisovy modlitby” je dosahnout bozskeho klidu (hesychia) (Matus 1984). * * *

Popisy vsech transpersonalnich jevu v probiranych v predchozich kapitolach jsou zalozeny na mych osobnich zkusenostech. Pozoroval jsem je opakovane pri psychedelickych sezenich se svymi klienty a na seminarich holotropniho dychani. Navic jsem zazil vetsinu z nich osobne pri vlastnich zmenenych stavech vedomi nejruznejsi povahy. Ve srovnani s tim jsem mel jen minimalni osobni zkusenost s psychoidnimi jevy popisovanymi v teto kapitole s vyjimkou synchronicity – jevu bezneho v praci kazdeho, kdo studuje zmenene stavy vedomi. Jsem vsak presvedcen, ze psychoidni zazitky by zde meli byt alespon v kratkosti uvedeny, prestoze jsou znacne sporne. * * *

Princip synchronicity jako dulezite alternativy lineralni kauzality, ktera ovlada mysleni karteziansko-newtonovske vedy, byl poprve popsan Carlem Gustavem Jungem. Podle neho je synchronicita nekauzalni spojovaci princip, ktery vaze ve smysluplnou jednotu udalosti oddelene casem nebo prostorem ci casem i prostorem (Jung 1960). Synchronicita muze mit mnoho ruznych forem: nektere synchronicity spojuji osoby a udalosti z ruznych mist, jindy jde o osoby a udalosti ruznych dob. V teto souvislosti se zamerim na nejzajimavejsi formu synchronicity, kdy dochazi ke spojeni hmotnych udalosti zivota urcite osoby s jejimi vnitrnimi psychickymi pochody, jako jsou napriklad sny, samovolne vize, meditativni stavy, psychedelicke jevy nebo zazitky blizke smrti. Pripady synchronicity tohoto druhu mohou byt spojeny se vsemi formami transperonalnich zazitku a nekdy i s ruznymi strankami perinatalniho procesu. Jednim z Jungovych vlastnich prikladu je znama historka tykajici se vzacneho druhu chrobaka, ktery narazil na okenni rimsu jeho ordinace prave ve chvili, kdy rozebiral symboliku egyptskeho skarabea ve snu jedne pacientky, zvlaste nepristupne jakekoli zmince o transpersonalni oblasti (Jung 1961). ... Byl to Albert Einstein, kdo pri osobnim setkani povzbudil Jungu k tomu, aby se dale venoval myslence synchronicity jakozto plne slucitelne s novym myslenim ve fyzice (Jung 1973). ... Pro ilustraci bych vsak rad uvedl pozoruhodny pribeh, ktery vypravel svetove prosluly mytolog Joseph Cambell na svem seminari v Esalensekm institutu, jehoz jsem se zucastnil se svou zenou Christinou. Timto pribehem odpovidal na otazku jednoho z pritomnych, tykajici se Junga a nekauzalnich vztahu ve vesmiru: Budu vam vypravet o jednom prikladu synchronicity z meho vlastniho zivota. Nahodou bydlime v New York City, v byte ve ctrnactem poschodi na rohu Waverly Place a Seste avenue. Kudlanka nabozna je to posledni, co byste v New Yorku cekali. Tento hmyz je hlavnim hrdinou tradicnich pribehu africkych krovaku. Studoval jsem prave mytologii Krovaku, ktera se toci kolem kudlanky. Pokoj, ve kterem jsem cetl, ma dve okna, jedno vede na Sestou avenue, druhe je obraceno na reku Hudson. Timto oknem se casto divam ven. Okno vedouci na Sestou avenue jsem, myslim, neotevrel vic nez dvakrat za celych vice nez ctyricet let, co tam bydlime. Cetl jsem o hrdinske kudlance nabozne a nahle jsem ucitil nutkani otevrit okno vedouci na Sestou avenue. Otevrel jsem je a podival se ven, smerem doprava. Byla tam kudlanka nabozna a lezla nahoru po budove. Byla tam, primo na rimse meho okna. Byla velka (Joseph zde ukazal jeji velikost), divala se na me a jeji hlava mi pripominala hlavu Krovaka. Naskocila mi husi kuze! Muzete rict, ze to byla nahoda, ale jaka je pravdepodobnost, ze se neco takoveho stane. * * *

Mnoho transpersonalnich zazitku se tyka mikrokosmu a makrokosmu – risi, ktere lidske smysly nemohou obsahnout primo, nebo udalosti z dob, ktere historicky predchazeji vzniku slunecni soustavy, vzniku planety Zeme, nastupu zivich organismu, rozvoji centralni nervove soustavy a vznik Homo sapiens. To ukazuje, ze kazda lidska bytost nejakym zvlastnim, dosud neobjasnenym zpusobem obsahuje informace o celem vesmiru ci o veskerem byti, ma schopnost zazitkove vstoupit do vsech jeho oblasti a v urcitem slova smyslu je celym kosmickym systemem, stejne jako je jeho nekonecne malou casti, osamocenou a bezvyznamnou biologickou jednotkou. * * *

Mezi discipliny a pojeti, ktere vyznamne prispely k takovym dramatickym zmenam ve vedeckem svetoven nazoru, patri relativisticka kvantova fyzika (Capra 1975, 1982), astrofyzika (Davies 1983), kybernetika, informatika a obecna teorie systemu (Bateson 1972 a 1979, Maturana a Varela 1980, Varela 1979), Sheldrakeova teorie morficke rezonance (Sheldrake 1981), Prigoginova studie o disipativnich strukturach a vzniku radu z fluktuaci (Prigogin a Stengersova 1984), holograficky model mozku vytvoreny Karlem Pribramem (Pribram 1971, 1977), teorie holopohybu Davida Bohma (bohm 1980) a teorie Arthura Youngu (Young 1976). * * *

Holotropni strategie psychoterapie predstavuje dulezitou a ucinnou alternativu tradicnim pristupu hlubinne psychologie, zduraznujicich slovni kontatk mezi terapeutem a pacientem. Slovo holotropni doslova znamena zamereny na celek nebo smerujici k celistvosti (z reckeho holos – cely a trepein – pohybovat se smerem k necemu). Zakladnim filozofickym predpokladem teto strategie je skutecnost, ze prumerny clovek z naseho kulturniho prostredi jedna zpusobem, ktery je hluboko pod urovni jeho skutecnych schopnosti a moznosti. Toto ochuzeni je zpusobeno tim, ze se ztotoznuje pouze s jednou strankou sve bytosti – s fyzickym telem a svym ego. Toto falesne ztotozneni vede k nezdravemu zpusobu zivota, ktery neodpovida skutecnosti a nedovoluje cloveku nalezt zivotni naplneni. * * *

### Lecive ucinky intenzivniho dychani – pneumokatarze ### ...Ze vsech techto metod jsme se nakonec rozhodli pro proste zvysovani tempa dychani. Dospeli jsme k zaveru, ze dulezitejsi nez urcita technika je zrychleni a prohloubeni dechu nad obvyklou miru, plne soustredeni a pozornost uprena na procesy probihajici v nitru. Obecne platnym pristupem pri holotropnim dychani je plne duverovat vnitrni moudrosti tela… ### Lecive schopnosti hudby ### (Hamel 1976, Berendt 1985) (GIM, Bonnyova a Savary 1973) ...Behem holotropni a psychedelicke terapie je nejdulezitejsi zcela se poodat proudu hudby, nechat ji rezonovat v celem svem tele a reagovat na ni spontane a zivelne… Obzvlaste je dulezite potlacit jakoukoli rozumovou reakci na hudbu, kterou slysime,napriklad nepokouset se prijit na to, kdo je jejim autorem, ze ktere kulturni oblasti pochazi, nezkoumat jeji podobnost s jinym dilem, ktere zname, neposuzovat vykon orchestru, neurcovat toninu, nesoudit technickou kvalitu nahravky nebo pouzite aparatury…. [priklad] ZACATEK SEZENI Cas-Vitr a vyber z X alba nemeckeho skladatele Klause Schultze, Sakti Johna McLaughlina a Ostrov Mrtvych Sergeje Rachmaninova. Samanske bubnovani Michaela Harnera, nahravku pakistanskych sufiu nebo sufijskou nahravku Islamic Mystical Brotherhood. STREDNI CAST SEZENI Alan Hovhannesse – All Men Are Brothers, The Mysterious Mountains, And God Created the Great Whales. Mars z Holsotovych Planet, Basen extaze Alexandra Skrjabina, vybrane casti z baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie – Montekove a Kapuleti, Hrobka Romea a Julie, prvni symfonie Samuela Barbera a jeho slavne Adagio pro smycce. Skladby Vangelise Papathanassia a GEorga Deutera. Etnicke nahravky jako opici zpev z Bali neboli ketjak, casti ze zikru dervisu radu Halveti-Dzerrahija a africke tamtamy Babatunde Olatunjiho Drums of Passion. POZDNI CAST SEZENI Harold v Italii Hectora Berlioze, D-dur kanon Pachelbela, Renesance keltske harfy Alana Stivella, desky Paula Homa Inside the Taj Mahal a Inside the Great Pyramid, Big Sur Tapestry Charlese Lloyd, hudba americkych sufiu Habibbiyja, peruanska fletnova hudba urubamba, fletny sakuhaci z Japonska, Music for Zen Meditation Tonyho Scotta, tibetske monohlastne zpevy, indicke ragy, bhadzaby a kiortany, predevsim Om Namah Sivaja a dalsi od skupiny Ganespury, dale hudba Stevena Halperna, GEorgie Kellyove, Paula Wintera a Briana Eno. Holofoni zvukova technika! Hugo Zucarelli. ### Cilena prace s telem – body work ### Posledni sloky holotropni terapie, cilene prace s telem, se vyuziva, jen ukaze-li se, ze je toho treba. Zajimavou strankou kolektivni holotropni terapie je vyskyt mnohych synchronicit ve smyslu prace Carla Gustava Jungu (Jung 1960), ke kterym dochazi mezi prozivajicimi a faciliatory, ve skupine prozivajicich, a dokonce ve vztahu vsech zucastnenych k ruznym jevum okolniho sveta. * * *

Clovek, ktery plave v oceanu daleko od pobrezi, je ve styku pouze se svetem vln a nedostane se do potizi, at jsou vlny sebevetsi. Jestlize se tyz clovek vysplha vysoko na pobrezi a je ve svete pevnych forem, ani zde nevznikne zadny problem. Potize nastavaji na rozmezi mezi morem a zemi, kde se oba svety misi a my nemuzeme zvolit vylucne jen jeden z nich. * * *

Zazitkova prace ukazala, ze i osoby, ktere jsou podle beznych meritek zapadni psychiatrie povazovany za normalni, nevyuzivaji vsech svych lidskych moznosti a casto uplatnuji ruzne zivotni postupy, ktere jim neprinaseji uspokojeni, podkopavaji vlozene usili, nebo jsou dokonce sebeznicujici. * * *

Dobrym prikladem je stav, ktery Viktor Frankl, rakousky psychiatr a zkladatel existencialni analyzi, nazval noogenni deprese (Frankl 1956). Jedna se zde o osoby, ktere netrpi zjevnou emocni poruchou a casto vykazuji vynikajici vysledky v osobnim i profesionalnim zivote. Mnoho jejich pratel a sousedu je obdvuje a zavidi jim, ony samy vsak nepocituji svuj zivot jako smysluplny a nejsou schopny tesit se ze svych uspechu. * * *

[Walter Houston Clark] Praxi mnoha tradicnich nabozenstvi srovnava s ockovanim. Clovek jde do kostela a dostane “trochu neceho, co ho pak chrani proti skutecne duchovnosti”. Mnoho lidi veri, ze navsteva kostela v nedeli nebo o svatcich, modleni a ucast na kazanich sama o sobe staci k tomu, aby z cloveka udelala praveho vericiho.. Podobny nazor ma i C.G.Jung. Podle nej je jednou z hlavnich funkci formalizovaneho nabozenstvi chranit lidi pred primym prozitkem Boha. * * *

Naznacil jsem, ze pokud chceme popsat lidkous bytost zpusobem, ktery odpovida pozorovani moderniho vyzkumu vedomi, musime pouzit paradoxniho komplementarniho modelu, ktery ma jistou podobnost s paradoxem vlna-castice ve fyzice elementarnich castic. Podobnymi dvema soucastmi jsou dva stavy vedomi, odpovidajici dvema vzajemne se doplnujicim strankam lidske podstaty. Jednou je na hmotu orientovany hylotropni stav vedomi, druhou je na celistvost a uplnost zamereny holotropni stav vedomi.. Aby clovek mohl zit plne podle svych moznosti, musi si byt vedom obou stranek sve bytosti, pestovat je, dobre je poznat a citit se v nich dobre. V praxi to znamena byt v kontaktu se svym vnitrnim zivotem a doplnovat obvykle denni cinnosti soustredenym zkoumanim vlastniho nevedomi a nadvedomi. Toho lze dosahnou tpomoci meditace, metod klasicke i transpersonalni psychoterapie, ucasti na samanskych ritualech a jinych udalostech pracujicich s transem, pobytem v izolacnim tanku, pouzitim psychedelickych latek pod lekarskym dohledem a dalsimi prostredky. * * *

Ve svetle techto skutecnosti je zvyseny zajem o spiritualitu a vnitrni hledani zcela nepochybne jednou z mala nadejnych cest pro nas trpici a ohrozeny svet. Pokud se po ni pujde dale, vnitrni promena lidstva by se mohla stat hlavni silou, ktera by mohla zmenit soucasny sebevrazedny trend a odvratit globalni katastrofu, ke ktere, jak se zda, nas svet smeruje hrozivou rychlosti. Stale vetsi priblizovani nove vedy k mystickym tradicim filozofie vecnosti nabizi slibnou perpspektivu budouciho jednotneho svetoveho nazoru, ktery preklene soucasnou propast mezi vedeckym vyzkumem a spiritualitou. Takove obsazne a sjednocujici nove paradigma by se mohlo stat dulezitym prvkem urychlujicim vyvoj vedomi, ktery je pravdepobne nezbytnou podminkou pro zachovani zivota na teto planete. (todle sem vcera nahodou popisoval yaplikovi ;]) * * *

Hlavni aktivni slozkou ayahuasky cili yaje je alkaloid harmalin, ktery se take nazyva banisterin, yagein nebo telepatin. Jeho chemicke slozeni je zname od roku 1919, ale moderni chemicky a farmakologicky vyzkum odhalil nektere nove vyznamne udaje. Zvlaste zajimave je to, ze harmalin ma blizkou podobnost s latkami, ktere lze ziskat ze sisinky (epifyzy), napriklad 10-metoxy-harmalin. To poskytlo pudu pro velice zajimave spekulace. Mysticka tradice totiz pripisuje epifyze velky vyznam v souvislosti s “otevrenim tretiho oka”, exaktickymi stavy a medijnimi schopnostmi. ...

Teoreticka zajimavost derivatu triptaminu spociva v tom, ze se vyskytuji prirozene v lidskem organismu. Jsou to derivaty dulezite aminokyseliny tryptofanu, chemicky pribuzne neurotransmiterum. Z techto duvodu jsou logickymi kandidaty na endogenni latky navozujici psychoticke priznaky, o kterych se predpoklada, ze by mohly vznikat pri metabolickych procesech v tele, a o nichz se casto hovori v souvislosti s biochemickymi teoriemi psychozi. Mezi derivaty triptaminu vyskytujici se v prirode patri take psilocybin a psilocin, aktivni alkaloidy z mexickych posvatnych hub, o kterych jsem se jiz zminil vyse. ...

Prvnim krokem na teto ceste bylo zjisteni, ze hlavni psychedelicke latky samy nevytvareji specificke farmakologicke stavy (toxicke psychozi), ale funguji jako nespecificke amplifikatory (*prostredky necilene zvyraznujici a zesilujici psychicke procesy) ...

To jedine, co jsou psychedelicke latky schopny vyvolat samy o sobe, je aktivovat psychiku a zprostredkovat vynoreni nevedomeho a nadvedomeho materialu do vedomi. O tom, zda tento proces bude lecivy, nebo skodlivy a nicivy, par rozhoduje cele spektrum jinych vlivu, ktere nemaji nic spolecneho s farmakologickymi ucinky psychedelickych latek.

ASCII BOTTOM