ASCII TOP

Wolfe Lowenthal. Nic vám netajím.

2. vyd. Praha: Argo, 2005. 175 s. ISBN 80-7203-681-5.

Snad každý z nás v životě po něčem dlouho beznadějně toužil – po nějaké práci, penězích či lásce – ale zdálo se mu, že objekt jeho touhy se tím víc vzdaluje, čím víc po něm prahne. A teprve když jsme se své touhy po čase vzdali, to, o čem jsme tak dlouho marně snili, nám jako zázrakem samo spadlo do klína.

Tao není něčím, oč bychom museli usilovat, už dávno jsme jeho součástí. Přesto mu často velmi účinně bráníme v tom, aby se v nás projevilo. Nejčastěji blokuje proudění taa strach a napětí.

Bude-li osamělý muž bloudit ulicemi, aby našel lásku, která vyléči jeho nemocné srdce, prochodí tři páry bot, aniž by ulevil své duši. Když však zahodí strach, který se ukrývá za jeho touhou, a zbaví se pocitu, že není dost dobrý a že mu něco chybí, když sám sebe přesvědčí, že se může cítit spokojený a v jednotě se vším, co existuje a co se kdy objeví – bude z něj vyzařovat světlo a energie a jeho úsměvy mu budou srdečně opětovány.

To je zákon taa: co vydáte, to také dostanete zpět. Jsem-li otevřeným, štědrý a milující, pak budu svět prožívat jako bezpečný a oplívající bohatsvím a láskou. Pokud jsem napjatý a ustrašený a vidím svět jako nebezpečný a krutý, bude takový i můj život.

Když je člověk v souladu s taem, cítí se přirozeně. A jak se cítíme my – lehce a spokojeně, nebo osaměle a naštvaně? Žárlíme na něco nebo na někoho či máme pocity viny? Pokud se cítím špatně, často to znamená, že nejsme uvolnění a tao námi nemůže volně proudit.

(s. 85–86)

V Knize proměn se píše: Nebeské tělesa jsou v neustálém pohybu a člověk existuje jen díky jemu. Proto moudrý upravuje svůj život podle nebes.

To znamená, že člověku (i po zdravotní stránce) prospívá neustálá aktivita. Jaký je to kontrast: člověk, který je stále na cestě a kráčí dál, a společnost, která dva dny ze sedmi odpočívá. Tělo může odpočívat, ale mysl, duch, musí být v neustálém pohybu. Představte si, že by se nebeské tělesa na dva dny v týdnu zastavila!

Idea ducha, který nikdy neodpočívá, souvisí s představou čchi, které také musí být neustále v pohybu. Proto musí být ‘mysl srdce’ neustále soustředěná v tan-tienu. Cvičení čchi je neustálé tak jako pohyb nebes.

Pochopit tuto myšlenku znamená rozhodnout se pro studium tchaj-ťi-čchüan. To co jsem vám tu teď říkal, je velmi důležité. Budete-li se tím řídit, nebudete litovat.

(s. 113–114)

Člověk může žít buď v celibátu jako taoistický mnich a uchovávat si své ťing pro duchovní rozvoj, anebo se může vydat do světa. Světský život sebou vždy přináší na duchovní cestě nutnost kompromisu a jedním z takových kompromisů je například imperativ přírody rozmnožovat se. Jinak řečeno – člověk si vybírá, zda bude vytvářet sebe nebo svět.

(s. 119)
ASCII BOTTOM